| Skrytá kategorie |
|
| 5 - 6 / 2011
Podzim a jeho čas až do Vanoc je pro novináře, zabyvajiciho se oblasti designu a architektury, každoročně obdobim doslova hektickym. Nevim proč, ale snad jak se krati dny, tak všichni, kdo chtěji a maji co řici k problematice těchto oborů, tak čini. Konaji se vyznamne veletrhy a vystavy designu, stavebnich materialů, prezentace zaměřene na architekturu. Ohlašena je vždy řada konferenci a seminařů s košatymi doprovodnymi programy. Často se nekoordinovaně ději dvě vyznamne akce ve stejny čas. Letos tomu bylo třeba u Inventury urbanismu na ČVUT a Industrialnich stop v NTM. Většinu z těch akci bych rad navštivil a zaznamenal na našich strankach. Rad bych v klidu vyslechl uvahy a vize moudrych a souhlasil či nesouhlasil s nimi. Nepočitam-li naši produkčni, je však redakce Architekta jen jednohlava, (sic s tymem dobrovolnych spolupracovniků) a tak stihat z toho děni lze jen zlomek. Stači pak, když se v rozhodujici dobu dostavi vleklejši nemoc a je problem. I proto, ale předevšim z důvodů ekonomickych, jsme přikročili ke sloučeni poslednich dvou čisel Architekta do dvoučisla . Omlouvam se čtenařům, ale nebylo lepši řešeni. Z obsahu tohoto čisla bych vyzdvihl uvodnik naměstka pražskeho primatora, na ktery pak nepřimo navazuje apel Pavla Hniličky i otevřeny dopis pražskym radnim, podepsany vyznamnymi jmeny. Ve stale větši miře a se vzrůstajici silou se bohudik ozyvaji hlasy, ktere vyslovuji nejen obavy o naše města, vesnice a krajinu, ale vyzyvaji k razantnimu konani, k nutnym změnam. Se slovy, ktera se objevuji ve zminěnych přispěvcich pak souvisi i tema čisla, ktere se věnuje pražske Severojižni magistrale, pozůstatku politicke arogance a diletantismu, s niž si dnes nevime rady, jen se stale kolem dokola mluvi, mluvi, mluvi. Přeji vam, važeni přiznivci časopisu Architekt, pěkne Vanoce a nechť se v roce 2012 ve zdravi sejdeme nad strankami našeho – vašeho časopisu.
JULIUS MACHÁČEK, ŠÉFREDAKTOR |
